Archiv

Co se u Bábinek dělo rok po roce a články o Bábinkách z Hostišovských novin

2005

Taneční zábava, kterou pořádaly Bábinky, byla 23. dubna 2005 a vydařila se. A jak? To nejlépe vystihl Vašek Konečný svým malým fejetonem Bábinky, zábava a metr dřeva.

A pak už nastal pátek 6. května 2005 a Bábinky aktivně přispěly k důstojným oslavám 60. výročí osvobození obce Hostišová. Zazpívaly píseň Ta naše vesnička a skladbu Hostišová naše milená. Protože všichni členové souboru pamatují válku a její ukončení, byla oslava tohoto výročí pro ně obzvláště dojemná.

Beseda s důchodci 2005? Bábinky udělaly program, aby se těm důchodcům na srazu líbilo a přinesly dobrou náladu. Jen se ještě nedohodly na tom jednotném oblečení, což je vidět z fotografií. No ženské. Jedna chce to, druhá ono, ale už je to na dobré cestě. Mužští členové souboru jen taktně mlčí. Znají to z domu. Přesto nálada byla výborná, jubilanti dostali gratulaci a malý dárek k tomu. A rozchod byl až v pozdních hodinách.

2006

Zpívání u stromu přátelství nám vždy zahájí nový rok. Co přinesl? Tak nejen vánoční čas, ale brzy se přehoupla zima, měli jsme opět v dubnu úspěšnou taneční zábavu s bohatou tombolou a výbornou náladou všech tancechtivých

A pak už přišlo zpívání u pomníku parašutistů v Trnovci se státní hymnou Kde domov můj, Svátek matek 2006, kde Bábinky také přispěly svými písněmi troškou do mlýna, zpívání na Svatém Hostýně, hostišovský svátek a slavnostní mše s premiérou písně "Naše kaplička", udělali jsme si táborák s dobrou večeří a zpěvy, zpívali jsme na oslavě 3. září 2006, kdy 70 let trvání oslavil hasičský sbor Hostišová, zvládli jsme úspěšné a náročné Koštování slivovice, Besedu s důchodci a opět vánoční zpívání.

A tak když se ohlédneme za uplynulý rok, přinesl nám do soboru hodně nových písniček, dobré nálady a jako ženské jsme se konečně domluvily a ukázaly se Hostišovjákům v novém oblečení. Pan řídící nám je trefně pojmenoval "modré svetřéky". Sluší nám to?

2007

Každý začínající nový rok má pro nás nové očekávání. Co přinese nového, čím nás potěší a čím překvapí. Ti mladší to berou jako samozřejmost, že zase bude něco nového a jiného. Ale nám starším přináší hamletovskou otázku: Co bude? Co se stane? A čím novým nás ten Nový rok zaskočí.

Že máme vánoční zpívání, v dubnu taneční zábavu, v květnu osvobození a ukončení 2. sv. války, pak "Náš svátek", Koštování slivovice, Besedu s důchodci, mezi tím pravidelné zkoušky a zpívaní všem našim členům souboru, kteří mají v tom roce kulaté výročí, to je program, který vyplní celý rok. I v tomto roce jsme zpívali na Svatém Hostýně, protože členka našeho souboru Fanynka Fryštacká napsala text písně Svatý Hostýn, kterou zhudebnil náš kapelník Miroslav Hořčica. A Bábinky zpívají, aby bylo veselo a lidé se zasmáli a pobavili.

Událostí číslo jedna ale byl v tomto roce Sjezd rodáků 1. a 2. září 2007. Všichni se připravovali, Hostišová se uklízela, a strojila do svátečního šatu, aby se bylo čím pochlubit a na co se dívat. Bábinky trénovaly a pilovaly svůj program, aby se měly před takovým vzácným obecenstvem čím pochlubit. A jak se říká lidově, klaplo to. Ohlas byl tak velký, že jsme poprvé zažili aplaus vstoje. Slušelo nám to v průvodu i na jevišti a Vašek Konečný to nejlépe vyjádřil svým fejetonem Bleděmodrá smršť.

Mikulášské posezení s Malenovjankou ve Lhotce u Tečovic bylo dalším prubířským kamenem souboru. Zpívat s kapelou Malenovjanka nebylo jednoduché, ale hřál nás u srdce potlesk přítomných hostů. Troufli jsme si i na těžkou skladbu Nabucco, zazpívali koledy a písní Zvonek cinká jsme pohladili po duši.

2008

Výroční beseda 2008?

To jsme se sešli v "pekle" našeho kulturáku, abychom mohli udělat rekapitulaci o tom, co jsme udělali, hlavně dobře, a co se příliš nepovedlo. Fotografie, vzorně vedená kronika, promítání videozáznamů, k tomu něco na zub a k vypití a pak už příští rok: "Ahoj!"

Své 10. výročí oslavil mužský pěvecký sbor Hlahol z Mysločovic. Byli jsme pozvání na slavnostní křest CD této skupiny a spolu s ostatními pěveckými soubory - Babčice, Chlapčiska, Banjo (Mysločovice) - Hanácká beseda, Konopka, Ječmínek jsme se připojili ke gratulantům a popřáli tomuto souboru hodně úspěchu do dalšího zpívání.

Hostišovské noviny bývají pravidelným zpravodajem o tom, co se děje v dědině, co nás těší, nebo co by mělo být jinak. Napsat článek do Hostišovských novin nemá každý odvahu. Ale jsou i takoví, kteří píší často a rádi. Přečtěte si "Důchodci ve svátečním" v čísle 4/2008 a uvidíte, že se umíme bavit.

Také jsme v tomto roce oslavili malé a kulaté výročí. Je to pět let trvání našeho souboru, který má 17 členů a stále se pravidelně jednou týdně schází na zkouškách v hospodě "Posezení u nás."

2009

Jaro 2009 si pospíšilo. Rozkvetla hruška "Prajzka" a Bábinky se slavnostně fotily pod rozvketlou hruškou. Proč? No přece nahrávají svoje první CD. Vyšňořené Bábinky se seřadily, před ně si klekli naši mužští členové souboru a už se to fotí. Rudek Karlík nás řadí, přeskupuje, jen ten foťák blejská. To abychom na té obálce našeho CD vypadaly.

Na "kulturáku" pak tři odpoledne zkoušíme, nahráváme a věříme, že naše snažení bude korunováno úspěchem. CD se pomalu rodí. V dušičce máme přání, aby se povedlo a líbilo se všem našim příznicvům i těm, kteří jen skepticky pokyvují hlavou a pak to všechno patřičně rozeberou v hospodě. Kdy bude křest? To dáme vědět.

Poslední dubnová sobota je tradiční datum pro naší taneční zábavu. Marie Hořčicová uháčkovala klobouky, Bábinky naladily hlasy a přivítaly hosty krátkým vystoupením a předtančením na známý hit "Sladké mámení". No mámení to bylo. Hlavně překvapení, protože nikdo nepočítal s tím, že Bábinky se do toho opřou s vervou, zapomenou na bolavá kolena a záda a s klobouky vystřihnou fešácké předtanční.

Léto, léto mý. Tak si mohly Bábinky zpívat, protože zdatně přispěly k důstojné oslavě svěcení nového zvonu pro zdejší kapličku a úspěšně vydali své první CD.

Léto také bylo krásnou příležitostí pro otevření Křížové cesty na Hostišové a Bábinky u toho samozřejmě nemohly chybět.

Ještě čeká Bábinky křest nového "cédečka". Padlo rozhodnutí. Bude to na Besedě s důchodci, kterou pořádá každoročně Zastupitelstvo Obecního úřadu Hostišová a

být kmotrou přislíbila paní Věra Hotařová, moderátorka dopoledního magazínu Apetýt Českého rozhlasu Brno.

A podařilo se. Prosinec nebyl štědrý jen k dětem, ale 5. prosince, zrovna na mikuláše pokřtily Bábinky za přítomnosti starosty obce a Bc. Věry Hotařové své první vydané CD.

VÝROČNÍ BESEDA 2010

V pondělí 25. ledna 2010 jsme se sešli v krbovni, abychom pobesedovali, a to hlavně o událostech v loňském roce. Úvodní slovo měla předsedkyně Marta, vyjmenovala jednotlivé akce vloni nabitém roce událostmi: pořádání zábavy, Hostýn, osvobození, Náš svátek a svěcení nového zvonu, vystoupení v Míškovicích a s Malenovjankou, zpívání u stromu a nahrávání CD. Poděkovala všem za dobrou práci a Olin s Václavem obdrželi dárek za zajištění CD. Po proslovu předsedkyně přednesla finanční zprávu Jožina a potom jsme zazpívali píseň Hostišová naše milená. Pak Fanynka s Václavem přednesli povídku Zimní večer. Václav připravil sestřih (koláž) z některých zkoušek a z vystoupení u kaple při ukončení vánoční doby. Před večeří (guláš) přednesla Fanynka Modlitbu od Františka z Asisi. Po večeři přednesl Václav fejeton Bábinky pod reflektory - o vystoupení v Míškovicích. Na závěr jsme zazpívali každému písničku dle jeho přání. Mezitím jsme si dali občas půlečku, pivo nebo čaj a připili jsme Zdeňkovi k svátku. Rozešli jsme se spokojeně ve 21.30 hodin.

Tak příští rok Ahoj!

2010

Pro soubor Bábinky byl to rok pěkný, dalo by se říci klasika. To jest beseda a zpívání každé pondělí, vystoupení u vánočního stromku.... - jak uvedla při hodnocení naše předsedkyně Marta na výroční besedě 25. ledna (viz záznam z kroniky). V září jsme dokončili Zpěvník vlastních písniček a vyvrcholením naší aktivity bylo vystoupení na besedě s důchodci v Míškovicích 6. listopadu. Veřejné vystupování v roce 2010 jsme zakončili spolu s Malenovjankou na mikulášském večírku ve Lhotce 11. prosince.

ZÁBAVA DŮCHODCŮ

Čas rychle běží a s příchodem jara se pustily členky souboru do příprav na zábavu, která se vždycky uskuteční koncem dubna. Tentokrát to bylo v pátek 16. dubna a hosté se dobře bavili. Jaké bylo předtančení? No podívejte.

VÝROČNÍ BESEDA 2011

V pondělí 21. února 2011 jsme se sešli v krbovni, abychom pobesedovali, a to hlavně o událostech v loňském roce.

Nejdříve jsme zbaštili klobásu a připili si. Pak měla úvodní slovo předsedkyně Marta se svou zprávou, vyjmenovala jednotlivé akce - pořádání zábavy, osvobození, Náš svátek, vystoupení s Malenovjankou, zpívání u stromu. Poděkovala všem za dobrou práci a Olinovi s Václavem za vyhotovení zpěvníku.

Po proslovu předsedkyně přednesla finanční zprávu Jožina, která sdělila, že máme i nějaký plus v korunách. Potom byla beseda.

První vystoupil Václav se svou říkankou. Maruška K. dala k nahlédnutí dva díly kroniky. Pak hovořila Alena o vhodnosti pověsit aktuality na internet, o eventuálním tanečku na zábavě 7. 5. a o vystoupení na její akci koncem května.

Proslov předsedkyně:

Rok nám utekl jak voda, a tak jsme se dnes sešli, abychom si popovídali, co se za ten rok událo. Nejdůležitější je, že jsme se po celý rok každé pondělí v plném počtu scházeli ve zdraví, abychom si zazpívali, popovídali a poveselili se. Také jsme nezapomínali na naše oslavence narozenin a svátků, kterým jsme zazpívali na jejich zdraví.

Teď k naší činnosti:

Zúčastnili jsme se také veřejného života v obci. Vystupovali jsme při oslavách osvobození obce, pak to byl "Náš svátek" při mši svaté, potom to byla "důchodcovská zábava", kde jsme měli kulturní vložku, kterou nacvičila Alena a při níž jsme měli úspěch. Zábava se nám vydařila.

Pak to bylo vystoupení u "Vánočního stromu" na Hostišové. Potom jsme vystupovali při "Vánočním koncertu" s DH Malenovjanka ve Lhotce. Ještě jsem zapomněla jedno vystoupení a to bylo 2. září při mši svaté, kde jsme sklidili pochvalu jak u pana faráře, tak u našeho bývalého starosty Milana Šestáka.

Musím ještě pochválit Vaška K. za jeho zpracování našich písniček pro soubor Bábinky z Hostišové do pěkného zpěvníku, který s pomocí Olina V. vytiskli. Díky vám.

Při této příležitosti bych chtěla navrhnout, abychom během roku 2011 provedli natočení na CD vánoční písně.

Závěrem bych chtěla popřát do tohoto roku, abychom stále drželi pospolu jak jsme doposud, abychom se na sebe usmívali a byli veselí a hlavně aby nám vydrželo zdraví.

Byl rok 2010

Minulý rok zdál se celkem klidný,

ale pro Bábinky nebyl vůbec nudný.

Když začínal předvolební binec,

děvčata si nacvičila vařeškový tanec.

Sem tam i vařecha rupla,

však na zábavě se povedl super supra.

Květen ten byl velmi deštivý

a tak Hostýnek zůstal za mraky schovaný.

Náš svátek je už pro nás klasika

a na zvelebené návsi lidí víc jak stovka.

Zářijová mše svatá na Hostišové,

to tu byl nový farář poprvé.

Aji zpíval s nama Ó Matko Páně,

jakoby v katedrále nebo v chrámě.

V září spatřil světlo světa

zpěvník vlastních písniček,

celkem je jich dvacetdva

(a k tomu ještě jedna).

Narodily se též tři písně nové,

v Čase Deště u Tůňky dvojicí F + M složené.

Zazněly už na Mikuláša ve Lhotce,

s Malenovjankou bylo loni nejlepší přece.

A taky jsme si během celého roku pokecali,

chmury zahnali, se starostou rozloučili,

trnky posbírali a Vitamín S pravidelně užívali.

A do dalšího roku co si přát?

Ať nám to všem ve zdraví zpívá,

Mirku vydrž od Cé až po Des,

vydrž, Marto, hej,

však společně s tím zatřesem!

Tak za rok nech se všecí sejdem!

Živijó .....

2011

Na činnost pro Bábinky velmi "nabitý" rok. Vystoupení při ukončení vánoční doby, besedas důchodci 19. ledna, pořádání taneční zábavy 7. května s tancem, účinkování při oslavách osvobození, tradiční vystoupení při mši svaté na pouti. Přijali jsme pozvání do Kurovic na besedu s důchodci a po místní besedě s důchodci jsme zakončili rok při začátku vánoční doby vystoupením u kaple.

BESEDA S DŮCHODCI

Beseda se uskutečnila v sobotu 22. ledna 2011 tradičně na kulturním domě. S ohledem na komunální volby v minulém roce se beseda uskutečnila místo v listopadu, jak bývá zvykem, až v lednu. Na vystoupení se soubor Bábinky pečlivě připravoval a nacvičil 6 písniček v tomto pořadí:

Tůňka, Čas, Déšť, Bílá pláž, Když odchází mládí, Košulenku mám a Na zdraví.

Setkání s důchodci zahájila starostka Marta Koopová v 18.00 hodin za účasti celého nového zastupitelstva. Hudební stránku večera zajistila hudba Tango pod vedením pana Němčíka z Mysločovic. Nejdříve vystoupily děti s básničkami a zpěvem a po chvíli nastoupily Bábinky se svým programem. Při poslední písničce Na zdraví jsme si přiťukli štamprlkou. Celkem jsme to dobře zvládli. Až na to, že tam bylo trochu zima a nebyli jsme dostetčně rozehřátí.

Slovní doprovod dvojice Fanynka a Václav a vystoupení trvalo asi 30 minut. Za každou písní jsme byli odměněni potleskem.

Lidí moc nebylo, prostřední řada byla skoro prázdná. Na večeři byly řízky s bramborem, dva zákusky a koláček (vše pro každého). Po večeři jsme ještě poseděli, pobesedovali, zahřáli se tancem a také vitamínem S. Konec byl asi hodinu před půlnocí.

TANEČNÍ ZÁBAVA

Soubor Bábinky uspořádal již osmou taneční zábavu na kulturním domě v sobotu sedmého května. Očekávali jsme podprůměrnou akci s malou účastí, ale opak byl pravdou. Za pěkného počasí se zábava velmi vydařila, účast nad očekávání asi 90 - 100 lidí.

Za tradičního doprovodu hudební skupiny Tango pod vedením Jiřího Němčíka začala zábava ve 20 hodin. Po několika skladbách přivítal přítomné Václav za soubor Bábinky a seznámil všechny s programem. Následovalo překvapení večera - na melodii Můj Vilém peče housky zatančily Bábinky (děvčata) "houskový tanec". Choreografii vytvořila Alena Pakostová. Všem se vystoupení velmi líbilo. Když byly doprodány losy na tombolu, proběhlo losování, přičemž hlavní ceny vyhráli Machovjáci.

Za všeobecné spokojenosti byla zábava ukončena ve dvě hodiny ráno.

Následující ráno se sešly Bábinky na úklidu a posedělo se u kávy.

2012

Pro soubor Bábinky byl to rok pěkný, velmi rychle uběhl a pro čtenáře uvádíme hlavní akce:

- ukončení vánoční doby,

- zájezd na svatý Hostýn,

- beseda s důchodci,

- nové písně: Modlitba k Panně Marii svatohostýnské, Naše rodná

 

ZPÍVÁNÍ U VÁNOČNÍHO STROMU PŘÁTELSTVÍ

Obecní úřad již tradičně uspořádal setkání občanů v neděli 8. ledna u kaple k ukončení vánoční doby. Počasí na leden bylo příjemné, teplo plus 7 stupňů. K občerstvení byl čaj (i s rumem) a k zakousnutí byly koláče a pečivo, které připravily Bábinky. Po úvodním proslovu starostky M. Koppové vystoupil soubor Bábinky se dvěma novými písněmi a dalšími tradičními:

Svatou dobu, Vánoční pastorela, Poselství zvonů (nová), Vánoční hvězda (nová), a směs koled Narodil se...(to je Narodil se, Nesem vám noviny a Tichá noc).

Po ukončení shromáždění jsme poseděli a pobesedovali společně s Hostbandem v hospůdce.

SVATÝ HOSTÝN 2012

Dne 10. června v neděli jsme byli opět po roce na Hostýně. Zúčastnili jsme se v 15.00 hodin běžně sloužené mše svaté, která byla sloužena i za poutníky z Hostišové. Bylo proměnlivé počasí kolem 15°C, takže žádné velké teplo. Po mši svaté jsme zazpívali v bazilice 3 písně:

Svatý Hostýn, Svět má své perly a Kde v údolí.

Zpěv se nám podařil a měli jsme od přítomných pěkný potlesk.

Pak jsme ještě poseděli u stánku a pokoupili dárky.

BESEDA S DŮCHODCI

Beseda se uskutečnila v sobotu 6. října 2012 tradičně na kulturním domě. Na vystoupení se soubor Bábinky pečlivě připravoval a nacvičil 8 písniček v tomto pořadí:

Voděnko čistá, Niagara, Jsem Moravan, Za tichů Moravů, Vítr ví své, Holuběnka, Pro keho sa strójíš, Zimní růže.

Setkání s důchodci zahájila starostka Marta Koppová v 16.00 hodin za účasti celého zastupitelstva. Nejdříve vystoupily děti s básničkami a zpěvem, překvapením bylo vystoupení skupiny Návraty z Tlumačova, což byly 4 ženy, jedna hrála na klávesy, dvě zpívaly a jedna s průvodním slovem. Jejich program měl název "S láskou od šedesátých do osmdesátých let". Vystoupení jim trvalo asi hodinu a půl a měly úspěch.

Po vystoupení skupiny Návraty byla večeře (vepřo, knedlo, zelo) a pak nastoupily se svým programem Bábinky. Po čtyřech písních byla pauza na blahopřání jubilantům a pak jsme zpěv dokončili. Měli jsme pěkný úspěch, a tak jsme přidali na návrh Mirka pět dalších písní: Děti z Pirea, Nejpěknější děvčice, Vzdálený hlas, Slivovička a Naše krajina.

Přítomní ocenili vystoupení pěkným potleskem. Celkem jsme to výborně zvládli.

Slovní doprovod měla Fanynka a Václav.

Lidí bylo tradičně málo. Kromě běžného občerstvení dostal každý dva zákusky. Po večeři jsme ještě poseděli a pobesedovali. Konec byl po deváté hodině.

2013

Soubor Bábinky oslavil 10 let

V pondělí 18. listopadu 2013 se sešli všichni ze souboru Bábinky na slavnostním posezení, aby společně oslavili desetileté trvání souboru. Předsedkyně souboru Marie Hořčicová zhodnotila celkovou činnost a připomněla hlavní akce souboru, a to zejména veřejné vystupování jako například zpívání u vánočního stromku u kaple, na besedě s důchodci, při oslavách osvobození obce, vystoupení s dechovkou Malenovjanka a i mimo obec v Míškovicích nebo v Kurovicích, pořádání tanečních zábav a jiné.

Při této příležitosti jsme pokřtili naše druhé CD s názvem Bábinky 10 let 2003 - 2013, kde máme nahrány naše nejnovější písničky jako Naše krajina, Čas, Déšť, Naše rodná, Tůňka a jiné písně.

Cédéčko pokřtil náš umělecký vedoucí Miroslav Hořčica a za kmotru byla Františka Fryštacká.

Pokud se v příštím roce zadaří, chtěli bychom nahrát ještě písně například na vánoční téma.

Text a foto: Václav Konečný

Foto u rozhledny: Stanislav Uhrovič

2014 a 2015

Rok 2014 a 2015 u Bábinek

Pro soubor Bábinky byly roky 2014 a 2015 velmi mimořádné. Mimo to, že besedujeme a zkoušíme každé pondělí, máme tradiční veřejné vystoupení u stromu přátelství u kaple, na Náš svátek, při besedě s důchodci, na mikulášském večírku s dechovkou Malenovjanka, a také máme třeba poutní zájezd na Hostýn.

Jak řekla předsedkyně souboru Marie Hořčicová na výroční besedě 26. ledna 2015, toto jsou tradiční akce, ale významný rok to byl v tom, že jsme oslavili pět zlatých, jednu diamantovou svatbu a několik kulatin.

Spolu s oslavenci jsme si zazpívali řadu písniček a máme z čeho vybírat. Nacvičili jsme již 140 písniček a z toho je téměř třetina vlastních. Hudbu skládá náš umělecký vedoucí Miroslav Hořčica a texty někteří členové, zejména Fanynka Fryštacká.

V dalším období se zúčastníme tradičních společenských akcí v obci, oslavíme další jubilea. Přejeme si hodně zdraví (samozřejmě i všem) a těšíme se i na další akce, které nám život v naší obci přinese. V příloze si můžete prohlédnout některé fotografie. Text: Václav Konečný

Články Bábinek v Hostišovských novinách

Hostišovské noviny, červen 2011

Co skrývá tvář? (Zamyšlení)

Lidská tvář má jedinečnou vlastnost. Vyjadřuje naše pocity, naše nálady, v ní se může odrazit smutek i bolest těžkých chvil našeho života, ale hlavně radost a smích, který nás životem provází.

Už jste si všimli, jak vypadá tvář vašich babiček a dědů? Co všechno se v jejich tváři skrývá? Jaké prožitky? A nepotřebují ani plastickou úpravu, aby jejich tvář byla zajímavá a krásná. To vše zachytily portréty výstavky v zábavném odpoledni "Co skrývá tvář". Portrétní umění tak význačných uměleckých osobností jako je Max Švabinský a Josef Mánes zachycuje lidskou tvář v celé její nahotě. I fotografické portréty starých lidí vypovídají spletí vrásek o jejich prožitcích.

Rozesmátá tvář Eduarda Ingriše málokomu připomene jeho nejznámější hit "Teskně hučí Niagara". Přestože tuto píseň chronicky známe, málokdo ví, že právě Eduard Ingriš je autorem této písně, a že to byl nejen významný cestovatel a fotograf, ale také autor dalších šedesáti operet. Žil dlouhá léta v Peruánské Limě. Znal se osobně s tak významným autorem, jako byl Ernst Hemingway. Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Letos vzpomínáme 20 let od jeho úmrtí. Jeho urna je uložena v rodných Zlonicích. O převoz celé tuny Ingrišových písemností, notových záznamů, nahrávek a fotografií se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund a tento unikátní fond se nachází v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Kromě těchto zajímavých portrétů jste si mohli prohlédnout fotografie starých a starších kronik, novin, starých dopisů (mimochodem z roku 1932) a také obdivovat řemeslnou zručnost klik, kování, zvonků a jiných zajímavých předmětů, které nás dříve obklopovaly.

Báječně celé odpoledne zahájily svým vystoupením děti. Eliška Vojáčková s Kačkou Pakostovou předvedly umění mažoretek, Anežka s Karolínkou Vojáčkovou záludnost břišních tanců, zdatnou zpěvačkou byla Klárka Lansfeldová a nedaly se zahanbit ani Terezka Bromová s Karolínkou Stokláskovou. Jen ty tetičky a babičky, které by jim zatleskaly a ocenily jejich snahu - chyběly.

Také slovo "Bábinky" vyvolává na vaší tváři shovívavý úsměv nebo dokonce úšklebek? Ano, i tento pěvecký soubor si pro vás připravil ukázku ze svého repertoáru více jak 100 písní. "Bábinky" mají totiž tři šťastné sedmičky. Schází se pravidelně už více jak 7 let, jejich průměrný věk přesáhl hodně 70 a je jich v souboru 17. Třeba jim to přinese štěstí v očích Hostišovjáků, protože bez ohledu na tento fakt jsou to právě ty Bábiny, které jsou téměř na všech akcích na Hostišové, zadarmo ze svého napečou báječné koláče, zazpívají na mších a jiných vystoupeních, aby to obec nemusela z našich peněz platit, a rády přispějí na dětský den či nějakou korunou na výzdobu naší kaple. Zamysleli jste se někdy nad tím, co budete dělat vy, až se vám bude blížit sedmdesátka? Myslíte, že budete mít tolik vitality a dobré nálady? Tak až si odpovíte na tuto otázku, třeba s laskavou shovívavostí oceníte právě tento soubor a rádi přijdete podpořit jeho snahu udělat něco pěkného pro naši obec.

A hlavně, přišli jste o voňavý šálek kávy a příjemný zážitek z pěkného odpoledne.

Alena Pakostová

Hostišovské noviny, červen 2009

Sladké mámení

Opět byla poslední dubnová sobota, tradiční už datum důchodcovské zábavy. Rozsvítila se světla, rozezněla hudba... Ale kdepak, tak to vůbec nebylo! Nejdříve jsme museli všechno připravit. Objednat pana Němčíka se skupinou Tango, jsme na ně už zvyklí. Potom nechat u Miladky napéct zákusky, poprosit sponzory o přispění a také sami přispět. Důležitá věc - pozvat naše přátele. Ti, kteří na této zábavě už byli, chodí rádi, cítí se tam mezi svými. Uklidit, zajistit občerstvení a požádat Jarka s Mirkem, aby se ujali šenku. Díky hoši! Tohle se dělá každým rokem. Ale když jsme viděli krásný háčkovaný klobouk, který přinesla do zpívání ukázat Maruška Hořčicová, víte, co napadlo - opravdu už ani nevím koho? Zatancujeme s klobouky! Podotýkám, že náš věkový průměr, jak jej spočítal náš kapelník Mirek Hořčica, je 69 let. Nejen, že na zábavě zazpíváme, ale taneček? Když taneček, tak taneček. Choreografie se zodpovědně ujala Alenka Pakostová. Ta snad tančila i ve snu. A klobouky? Dobře Marušce tak, nemá být tak šikovná a neměla jej ukazovat. Všechny musela uháčkovat sama, šikulka jedna. A pak už cvičit.

Ženský na značky. Vyrovnat, vypnout, á dva čtyři, otočka, dva tři čtyři. Bohuška: "Toš kerá je pravá ruka, bolijó mě kolena." Jožinka:"Roby, toš ste blbé, to se nenaučíme." Alena: "Běžte na ty značky, to se musíme naučit." Marta:" To sem si nikdá nemyslela, že eště v ... rokách budu na kultůře hópať jakýsi tanečky". Á dvačtyři... znělo z kazeťáku "Sladké mámení". "No ale jak se to naučíme, nemuselo by to byt špatné," pronesla optimistka Maruňka Konečná. Dvakrát, třikrát, popáté, dneska stačí. To by člověk nevěřil, jak se unaví. Podobně to probíhalo ještě třikrát. Ubylo pesimismu, začalo se dařit, podařilo se. Ještě spolu s dědynky, abychom měli stejný rytmus. Oni jsou chápaví, hned jim zpívání šlo. Teď se teprve mohou rozzářit světla, můžou přijít hosté. Čekáme je nastrojení, načesaní, večer může začít. Nejdříve přivítat a pozdravit všechny přátele a známé. Ty z naší vesnice i ty přespolní. Rádi je všechny vidíme, jsme rádi, že se s námi chodí pobavit a pobesedovat.

Už zní hudba, zahajovací

řeč, první písně a Bábinky na značky. Dědynkové s kapelníkem nasadili tón a "Sladké mámení" a my vykračujeme. Doleva tři čtyři, zadařilo se, ba řekla bych, že to bylo podle reakce hostů velké překvapení. Divili se, čeho jsou ty Bábinky schopné a my také, že jsme to dokázaly. Pak už se tanečnímu parketu mohou věnovat všichni. Kdo měl štěstí, vyhrál v bohaté tombole, nebo si přátelé u stolu hezky popovídali a zavzpomínali. Báječný večer bez televize. Pánové a dámy, bavte se! A vy ostatní snad příště.

Františka Fryštacká

Hostišovské noviny, prosinec 2008

Důchodci ve svátečním

Sobota, dvacáté druhé listopadové ráno, sněhový poprašek, dost se ochladilo. Tak rychle podělat potřebné věci kolem domu a naleštit boty. Pak poobědvat a honem do vany. Je dnes přece pro důchodce sváteční den. Čas rychle ubíhá, čtvrtá odpolední se blíží, tak už se rychle oblékat. Máme to nejblíž, tak ať nejsme poslední. Je fakt zima tak ještě si vzít kabáty. Vstupujeme do sálu, vyšlo to, nejsme poslední. Ale jsme překvapeni, oproti loňské besedě s důchodci je na sále mnohem více lidí.

A pak už starosta vítá všechny přítomné a přeje dobrou zábavu. O jídlo a občerstvení je postaráno a než nastoupí děti se svým programem, sledujeme všichni záhadnou vysokou postavu v dlouhém kabátě a s foťákem, chodící sem a tam a vše sledujíc, že by z kraje nebo z novin? Ale starosta ho zná, to nás uklidňuje. No nic, děti už začaly, mají to dobře sestavené. A kdo je to děvče, co tak pěkně recituje, a ten kluk s brýlemi, no ten krásně zpívá. Čí to je? No a za chvíli už nastupují Bábinky, ještě před večeří, nejsou ještě rozehřáté, ale nevadí.,, v hlavách ještě trochu zopáknout a jde se na to. První písnička nám připomněla jaro, tak jsme se zahřáli a jede se dál. Konferenciér oznamuje premiéru písně o hrušce prajské. Snažíme se s Olinem držet tón a nepodléhat dojetí. Podařilo se, píseň zaujala všechny i otrlé muže. Další píseň je o naší krásné zemi, pak vzpomínka na šlágr šedesátých let, něco o přátelství a nakonec svižná polka Vínečko jak višňa. Lidé tleskají a jsou usmátí. Bábinkám se to povedlo, jsou také usmáté. Ale pozor, ještě měly jednu premiéru. Nové černobílé halenky, všechny stejné, však seklo jim to, co říkáte?

Pak následovalo blahopřání starosty důchodcům s kulatými narozeninami a navíc byli odměněni vřelým potleskem od přítomných. A už se povečeřelo, obsluha zásobovala stoly pivem, vínem, zákusy a drobnostmi k zakousnutí a už se mohlo besedovat. A tak jsme zjistili, kdo byl ten záhadný muž (starosta ze sousední obce byl na výzvědy) a už jsme si vzpomněli jména účinkujících dětí. A byl i tanec, hudba Tango už je pro nás klasika, lidovky i něco rychlého, aji mašinka jela kolem sálu. A snad to mohu říci, půllitry od oslavenců i jiných snad nejdou ani spočítat.

Když byli všichni v nejlepším, stala se nečekaná věc. Kolem dvou přítomných nejstarších důchodců Jiřiny Zapletalové a Josefa Hořčice se utvořil půlkruh z Bábinek (i někteří se přidali) a sborem se zpívala za doprovodu hudby Ta naše písnička česká. Zpívající se drželi kolem pasu, melodie a samotná slova vytvořila neopakovatelnou slavnostní atmosféru a oči vlhly dojetím. Ke zpěvu se postupně přidal téměř celý sál a mnozí si i vzpomněli na tam v hlavě někde uložená slova ... tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička...

Však ti dva měli radost a my s něma. Dobrý nápad, kapelníku.

A než jsme se nadáli, blížila se půlnoc. Příjemně unavení jsme šli dom, ale než jsme vyšli ze dveří, loučili jsme se slovy: "Starosto a vy všichni, co jste se o nás starali a vytvořili sváteční atmosféru, děkujem."


Neděle po oslavě, listopadové studené ráno, trošku sněhu přibylo. V hlavách máme ještě plno dojmů a v plicích nám trochu ještě duje těch Bábinek melodie. Je sváteční den, tak nepospícháme, poležíme si trochu.

Toš hodně zdraví a nashledanou za rok.

Václav Konečný

Hostišovské noviny, říjen 2008

Tentokrát s dvorní textařkou Bábinek

Nedaleko místa, kde má svůj obchod s plastikami malý umělec, kterého jsme vám představili v jednom z minulých čísel našich novin, bydlí paní Františka Fryštacká, která je tu na Hostišové už celou řadu let ba desetiletí. A tak jako někdo plete svetry, ona splétá a proplétá slova a slovíčka, až jsou z nich hezké básničky. Neodolala jsem a přišla jsem si s ní popovídat.

Ráda skládáte básničky nebo texty k písničkám a jde vám to. Kde se u vás tato schopnost a záliba vzala?

Šlo mi to od dětství, nedělalo mi problém skládat veršované texty, účastnila jsem se ve škole soutěží v recitaci i vymýšlení vlastních textů, dokonce jsme kdysi publikovali i v Pionýru.

Ovlivnilo vás něco v dětství v tomto směru?

Určitě dědeček, zaníceně nám četl pohádky, napodoboval zvířata...

Zdědil po vás někdo básnický talent?

No asi dcera Renatka...

Námětem některých básní je Hostišová - máte i další náměty, ke kterým se vracíte?

To ani ne. Mám svoje básničky, které píšu jen tak pro radost nebo dřív v práci jsem skládala takové ty veršovánky, když měl někdo výročí.

Schováváte si své básničky?

Něco ano, je to spíš takové papírkování, nikdy jsem nepsala na počítači nebo psacím stroji, píšu na kousky papíru a dávám je do šuplíku.

Slyšela jsem, že jste nedávno složila slova písně o prajzovské hrušce?

To je pravda a hudbu k ní složil náš kapelník Mirek Hořčica. Olin Vojáček mě neustále nabádal, abych o ní něco napsala, ale víc jsem se o ní dozvěděla až loni na sjezdu rodáků, když díky Vítkovi Zapletalovi vyšla knížečka o Hostišové a tedy i o prajzovské hrušce.

Jak vzniká takový text?

Nápady mívám třeba v noci, ale do rána je zapomenu. Nejlepší je si to hned poznačit na lístek, jinak se to ztratí.

Kdo bývá prvním čtenářem či kritikem nového díla?

Většinou nikdo, občas Renatka, ale moc to neukazuju.

Jde vám to samo, když máte "slinu", nebo pracně a opakovaně upravujete text?

Neumím si sednout a hned něco napsat. Když mě něco napadne, napíšu to a nechám uležet. Pak to trochu upravuju, ale ne moc. Když z toho vznikne písnička, Mirek Hořčica text musí upravit "do noty". Myslím ale, že skládat takové texty není nic zvláštního, to tady umí víc ženských.

Co ráda děláte?

Ráda vyšívám, věnuju se vnukovi, starám se o zahradu a s kámoškama chodíme do knihovny a do Bábinek. Je nás 14 ženských a 4 chlapi. Už 5 let jsme spolu a vydržely jsme se nepohádat! Je to taky zásluha chlapů, kteří nás v případě potřeby usměrní ("Roby, držte huby!").

Jak jste se daly dohromady?

Když začal Milan Šesták starostovat a mělo být první setkání u stromu, Milenka Vojáčkova řekla z legrace na besedě s důchodci "poďme mu tam zazpívat koledu"... Tak jsme se domluvily, v pondělí se pak sešly v hospodě a bylo to. Mirek Hořčica byl přemluven, chlapi se přidávali postupně, Vašek Konečný, až když byl v důchodě... Je nás 18 a když dáme roky dohromady, tak radši ani nevím...

Jak je to s vlastními písničkami, které zíváte v Bábinkách?


Celkem zpíváme 14 písniček, jejichž slova jsem složila já. Jsou to písničky o Hostišové, Hostýnku, o lese, milostné, koledy... prostě ty, co zpíváme u kaple. Pak Vašek Konečný složil dva texty o písničkách a Maruška Kovářova taky jednu, která se jmenuje Ta naše vesnička. No a hudbu ke všem písničkám skládá náš kapelník Mirek Hořčica.

Prozradíte nám poslední čtyřverší, které jste složila?

Opatrujme si modrou planetu

a všechno živé, co je tu

nedejme hvězdám uhasnout

a slunci navždy zapadnout!

Dámy a pánové, dnes byla naším hostem paní Františka Fryštacká z Hostišové.

Rozhovor vedla Dagmar Mynářová

Hostišovské noviny, prosinec 2006

Kolik stojí Bábinky?

To se sejdou dva a jeden se ptá toho druhého: "No jen si představ, obec nedá peníze na to či ono, ale víš kolik strčila do těch Bábinek?" A druhý odpoví: "No to víš, kam by měli ty peníze dát, tam je nedají, ale těm Bábinkám se pořád strká." A tak je to pořád dokola. Přestože Bábinky již několikrát vysvětlovaly, že jim obec peníze na činnost nedává, je to, bohužel, stále stejné. Některým našim občanům to nevysvětlíme. Takže, kolik vlastně dává obec peněz na činnost tohoto pěveckého souboru? Počítejte se mnou.

Bábinky se rozhodly samy založit pěvecký soubor a ukázat, že i na Hostišové lze ledacos udělat a přispět tak k lepší popularitě obce. Zpívají zadarmo, koupily si ze svého důchodu jednotné oblečení, přispívají každý rok na den dětí v obci, zaplatily květinovou výzdobu kapličky na náš svátek 2003, rády ze svého každoročně napečou při ukončení vánočního času koláče a pohostí všechny Hostišovjáky u kapličky, pomohou zadarmo při vodění medvěda v obci a neváhají i jinak přiložit ruku k dílu. Pochopitelně zadarmo, ještě často přidají ze svého, jak to udělaly s pohoštěním při loňské výstavě Krásné nápady.

Každoročně organizují pro občany obce důchodcovskou zábavu a osobně zvou tancechtivé návštěvníky. Zajistí pohoštění a každá z Bábinek musí přinést příspěvek do tomboly v ceně nejméně 100 korun. Spolu s dary od sponzorů tak je na těchto zábavách zajištěna pěkná tombola, ze které může vyhrát kdokoli, kdo si koupí los. Že všichni nevyhrají, to už tak bývá. Bábinky jsou také veselá kopa a rády se zasmějí. V létě, kdy je pěkné počasí, posedí v hospodě "U nás" při dobrém jídle, pití a ještě si zazpívají. Pozvou i své drahé polovičky, aby z toho něco měly. K narozeninám a k svátku je slušné popřát. Každá Bábinka to ví, že ji to bude něco stát a zaplatí všem v souboru pohoštění, které nám rádi připraví v hospodě. Samozřejmě platí ta, která má narozeniny. Musím se přiznat, že tomuto se nevyhnou ani naši dědoušci, kteří s Bábinkama drží basu, kapelníka nevyjímaje, protože ten hraje a diriguje z lásky k hudbě a Bábinkám také zdarma.

A jak už jsem předtím podotkla, Bábinky rády pečou, rády pohostí a v hospodě to pak vypadá, že to jde všechno z jiné kapsy. Tak co, spočítali už ti nevěřící Tomáši, kolik vlastně obec stojí Bábinky? Já ano. Nic.

Alena Pakostová

Hostišovské noviny, červen 2005

Čítanka

Jednou, když bylo venku nevlídně, dělal jsem si pořádek v knihovničce. Padla mi do ruky čítanka pro devátou třídu z roku 1957. Stará knížka, ohmataná, už jsem ji chtěl odložit, ale pak jsem zalistoval. Hned na první straně byl úryvek z Kroniky české popisující příchod praotce Čecha do naší vlasti. Začetl jsem se a hned zkraje mě zaujalo, což volně cituji:

"...V Evropě ... směrem k severní straně daleko široko se rozkládá kraj, kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá, jako by jedno souvislé pohoří celou tu zemi obklopovalo a chránilo ... Vody tam byly čisťounké a k lidskému užívání zdravé... a je to divná věc, ... že nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé i velké, ... odtékají až do moře. ..."

A dále popisuje dějepisec Kosmas (zemřel v roce 1125) příchod na horu Říp, ale to už je všeobecně známé.

Jak jsem dočetl text, napadlo mi, proč mě zaujal právě tento úryvek. A pak mi to došlo, protože podobnosti s Hostišovou nelze nevidět. Naše vesnička je také obklopena kopci (Hřeben, Holý kopec, Čertův vrch...) a do Hostišové žádná cizí voda nevtéká, ale všechny potoky odtékají: Hostišovka do Lhotky, Studenec do Lechotic, Chlumský potok do Louk, Bezejmenný potok do Sazovic.

Asi to tak bude, že jak člověku přibývají léta, přemýšlí více o svém rodném kraji, a jak občas zavzpomíná, více vnímá krásu kolem sebe. A možná i proto přišly na svět písničky Bábinek Ta naše vesnička a Hostišová naše milená, ve kterých se zpívá o naší vesničce a jejích lidech.

Když mají Bábinky zkoušku, často si tyto dvě zhudebněné básně zpívají. Jsou to skoro již naše hymny. Zazpívali jsme je i při oslavách osvobození obce 6. května, první u pomníku partyzána Ponížila a druhou u pomníku rumunských vojínů. Samozřejmě, zpíváme si jiné písničky a nejenom my, jako třeba při taneční zábavě v poslední dubnovou sobotu, kterou soubor Bábinky uspořádal již podruhé pro všechny občany. Ti, kteří přišli, dobře se bavili, takže doufáme, že příští rok bude návštěva ještě lepší.

Jestliže se zde zmiňuji o aktivitách souboru, musím připomenout zájezd na Hostýn druhou červnovou sobotu. To je zážitek několikerý - duchovní přítomnost na mši svaté, obdiv krásného chrámu, výborná akustik pro zpěv. Na počest patronky Moravy jsme zazpívali čtyři písně, z toho dvě Svatý Hostýn a Pojďme k Pánu svému jsou vlastní skladby. Výstižný text Františky Fryštacké mistrovsky zhudebnil Miroslav Hořčica. Opravdu nevšední zážitek v katedrále slavné. Některou z uvedených písní připravujeme i na Náš svátek.

No tak to vidíte, soubor Bábinky je teprve druhý rok, ale pěkné písničky o naší vesničce už mají pevné místo v jejich srdcích. A samozřejmě mají i pevné místo v srdci mém, a když se mi ještě do ruky dostala stará čítanka, mohl vzniknout i tento článek.

A kdo ví, třeba tenkrát šel praotec Čech s družinou okolo Hřebeňa a kronikář Kosmas to ani nevěděl. Škoda...

Václav Konečný


Hostišovské noviny, březen 2005

Bábinky a zvoneček

Je hezký, je z bronzového kovu, do dlaně by se schoval. Vedoucí ho má na stole, hned vedle harmonia. Když zazní zvonečku tón, je konec debaty, je čas se zklidnit, je čas si zazpívat. Koncem roku loňského a začátkem letošního musel ale zazvonit silněji, aby se soubor Bábinky mohl soustředit na dvě větší akce.

Zvonění vánoční - leden 2005

Soubor Bábinky vystoupil na ukončení vánočního času opět s několika koledami a s novou vlastní písní Dívka z Nazareta. Tuto píseň jsme nacvičili v prosinci, autorem hudby je náš umělecký vedoucí Miroslav Hořčica a text napsala Františka Fryštacká. Skladba se všem líbila, zejména její čistý text oslavující zrození Páně a úchvatná melodie vrcholící chorálem Gloria, Gloria, Panna nám Krista zrodila. Po Bábinkách vystoupila folková skupina Hostband pod vedením ředitele školy Michala Mynáře. Slyšeli jsme velmi pěkné vlastní skladby a všichni přítomní se zaujetím sledovali variace tříkrálové. Nutno ještě podotknouti, že bylo pěkně slunečno, ale zima. Opět jsme se museli zahřát horkým čajem a zakousli jsme cukroví a koláče. Když jsme si pochutnávali, mohli jsme si uvědomit, že tyto dobroty byly připraveny od našich Bábinek, fakt to bylo dobré, mňam.

Bylo nám dobře a doufám, že i všem přítomným. Bylo nám dobře, jelikož jsme pocítili blízkost k naší obci a jejím lidem. Bylo nám dobře, protože jsme si připomněli teplo domova, teplo sálajících topidel nebo kamen, máme k sobě blíž.

A čas běží...

Je hezký, je z bronzového kovu, do dlaně by se schoval. Jak řekl kapelník, zní tónem Cé a jak víme, tato tónina je veselá. Takže už se těšíme na další zvonění.

A bude. Pro všechny milovníky tance a dobré nálady připravují Bábinky taneční zábavu 23. dubna 2005. Všechny své příznivce rádi osobně pozvou. A můžete se zase těšit na bohatou tombolu.

PS: Když se zvoneček obrátí, je z něho malý kalich, po našem kaléšek. A to my už musíme opatrně, po trošce, jako lék.

KO

Hostišovské noviny, prosinec 2004

Bábinky a důchodci

Začátkem listopadu zazvonil u domovních dveří starosta s pozvánkou na besedu s důchodci. Slíbil jsem i se ženou účast, ale jak se blížila sobota 20. listopadu, začal jsem být trochu nesvůj. Byla to totiž má první účast na takové besedě, jelikož v nejbližší době čekám teprve úřední potvrzení tohoto stavu. Na druhé straně jsem si uvědomil, že v Hostišové je kolem sedmdesáti důchodců, takže bych se mohl "v davu ztratit".

V uvedený den odpoledne jsem přišel na kulturní dům a po přivítání starostou jsem vešel do skoro zaplněného sálu a nad očekávání jsem zahlédl usměvavé tváře a hovor u stolů.

Dění dostalo rychlý spád, starosta všechny přivítal proslovem a děti zaujaly všechny přítomné pásmem básniček. Jejich vystoupení bylo velmi milé a odměnou jim byl i srdečný potlesk. Musím poznamenat, že stoly byl plné dobrot a pití a obsluha bezchybná. Bylo jasné, že obec to měla dobře připravené.

Možná jste si všimli, že jsem šel na besedu sám. Ano, je to tak. Moje žena šla dříve, jelikož soubor Bábinky měl ještě zkoušku před vystoupením a ona je jeho členkou. O tom, že Bábinky je kolektiv, který rád pobeseduje a rád si zazpívá, a jak vznikl, Hostišovské noviny již před časem psaly. Připomínám jen, že tento soubor oslavil právě 22. listopadu své první výročí.

Po dětech zaujali místo na jevišti 3 muži a 12 žen, tedy soubor Bábinky.

Po průvodním slově jsme slyšeli první písničku Ta naše vesnička, pak druhou Naše krásná Moravo. Na sále bylo vidět, že po prvních rozpacích všichni ztichli a poslouchali. Při dalších písních si již někteří přítomní pobrukovali spolu. Ale při písničce Hostišová naše milená se nám všem zatajil dech. Oči vlhly a slza ukápla i otrlým chlapům. S překvapením jsme se dozvěděli, že na repertoáru souboru jsou nejen známé skladby, ale i písničky vlastní. Čtenář může posoudit sám výstižný text vlastní skladby Hostišová naše milená, k níž hudbu složil umělecký vedoucí souboru Miroslav Hořčica a slova jsou dílem Františky Fryštacké.

...

Těžkou prací jsi svěcená,

dědinko úrodou zdobená,

na kameni a na písku,

koloušek v každém remízku.

Chaloupky s láskou stavěné,

sluncem a vápnem bílené,

chladivých lesů volání,

ty nás od zlého ochrání.

...

Když soubor Bábinky končil své vystoupení písněmi Blúdila piesnička a Přátelství, uvědomil jsem si při dojetí a dlouhém potlesku, že toto vystoupení Bábinek nebylo v tomto roce jediné. Se souborem jsme se mohli setkat u kaple při vánočním stromku, při mši svaté a jinde. Ale na jedno vystoupení nemohu zapomenout, na Hostýně. Akci zorganizovala předsedkyně Bábinek Růžena Šestáková jedno letní sobotní odpoledne. Po mši svaté, která byla sloužena hlavně pro nás z Hostišové, zaburácelo mohutnou klenbou kostela Bábinkami zpívané Fatimské ave. Až člověk úžasem zůstal nehybně stát v posvátném dojetí, jak se nádherný zpěv s hudbou rozléhal celým kostelem. A faráři, kteří již bylí odešlí do sakristie, se vrátili a v němém údivu poslouchali, tak jak i lidé náhodní. Po skončení vystoupení byly Bábinky odměněny drobným dárečkem. Kdo tam byl, nezapomene.

A po Bábinkách pokračovala beseda s důchodci volnou zábavou. Než se začalo tančit při hudbě pana Němčíka, byli odměněni důchodci jubilanti, přičemž nejvíce oslavenců bylo sedmdesátníků a tomu odpovídalo také množství půllitrů. Byl jsem překvapen, jak se všichni dobře bavili a s jakou lehkostí a výdrží se tančilo. Samozřejmě Bábinky držely prim. A nebylo se proto divit tomu, že půlnoc byla dřív, než jsme se nadáli a pěkná akce skončila.

Na závěr chci vyjádřit poděkování všem, kteří se zasloužili o nevšední besedu.

Jestliže před besedou s důchodci jsem byl trochu nesvůj, nyní mám radost, že jsem se zúčastnil.

Mám radost, že su z Hostišové, mám radost, že jsou Bábinky a nakonec mám radost i z toho, že už su důchodce. Vždyť jsme jen trochu starší kluci a děvčata.

Václav Konečný

Hostišovské noviny, červen 2004

Co dělají Bábinky?

Scházíme se dál, každé druhé pondělí. Vymýšlíme, komu bychom zazpívali, kdo má nějaké výročí a komu bychom tím udělali radost. U kaple jsme zazpívali 2. května a 2. července při mši svaté. V květnu oslavovali manželé Marta a Mirek Hořčicovi zlatou svatbu. Při té příležitosti jsme jim udělali malou estrádu, za kterou nás pěkně pohostili a my jim pěkně děkujeme.

V květnu se také náš druhý nejstarší občan Josef Hořčica dožil 90ti let, na které jsme přišli zazpívat a pogratulovat.

Kapelník Mirek Hořčica nás připravuje i na důstojnější vystoupení. Dne 19. června jsme pořádali zájezd na Svatý Hostýn, který zorganizovala Růžena Šestáková. Při té příležitosti jsme zazpívali v kostele.

Zatím nás to všechny baví, chodíme na zkoušky rádi a také jsme se více skamarádili a lépe poznali. Doufáme, že to bude tak i nadále.

Chtěli bychom také poděkovat Romanu Munclingerovi za to, že nám poskytl místnost na zkoušení.

Bábinky to vše víc baví, když tam máme i dědoušky a věříme, že přijdou další mezi nás.

Bábinky

Hostišovské noviny, duben 2004

Poděkování obecnímu zastupitelstvu

Jelikož od besedy důchodců uplynula už dosti dlouhá doba, přišli jsme na to, že bychom měli za ni někomu poděkovat, za to, že byla velice vydařená. Všichni jsme se tam dobře bavili a nějak jsme se tam dali dohromady. Zpívalo se a tančilo pozdě do noci. Taky k tomu přispěla hudba Jiřího Němčíka, která se všem líbila. Při cestě domů nám přišlo škoda, že beseda skončila, a že tyto akce musí pokračovat. Milena Vojáčková pronesla: "V sobotu v pět hodin v hospodě." A tam to začalo. Zjistili jsme, že si rádi spolu pokecáme a zazpíváme a že je nám spolu dobře. Díky besedě se utvořil soubor Bábinek z Hostišové.

Kapelník Mirek Hořčica se snaží z nás udělat zpěvačky, za což mu děkujeme, ale někdy tomu ani sám nevěří. Necháme veřejnosti, ať nás posoudí. Důležité je, že se scházíme rádi a že se pokaždé těšíme, kdy se zase sejdeme. Je potřeba, aby se tady v dědině něco dělo.

Obdivujeme taky děcka, jak pěkně nacvičily divadlo. Všem se velice líbilo. Velkou zásluhu na tom mají taky paní Valová a paní Fryštacká. Aby také okolí vědělo, že nejsme jenom "Hostiprča", ale že je naše dědinka pěkná, že nám i někdo závidí, jak je nám tady dobře.

Zdeňka Zapletalová


© 2016 SOUNDOG Studio/ Při výrobě těchto stránek nebyly zlomeny žádné paličky.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky